Současnou technologii pěstování světelných kořenů v Evropě vyvinul Ralf Rößner. My jsme se o jejích základech dověděli od paní Jarmily Habrové, na její přednášce.

Základem pěstování světelných kořenů je vrstvený substrát, složený z říčního písku, slámy a kvalitní zeminy smíchané s vyzrálým kompostem. Kořeny můžeme pěstovat v sudu, dřevěné bedně, rouře a nebo hlubokém záhonu. Při pěstování v záhonech jsou sklízené kořeny o něco kratší než kořeny pěstované v bednách, ale mají větší průměr. Domníváme se, že je to tím, že pokud dosáhne světelný kořen do určité hloubky pod zem, jeho "touha být hluboko pod zemí" se naplní a začne růst do šířky.

Pro pacibulky stačí vrstva písku cca 50 cm v bednách a 40 cm v záhonu. V případě, že nemáme kompost bohatý na živiny a víme, že nebudeme každý den zalévat, můžeme vrstvu pístu ještě snížit.

Pro sazenice uděláme vrstvu písku dvojnásobnou. Při dobré péči rostou kořeny v bednách i přes 1m a v záhonech kolem 80 cm.

Do zeminy potom sázíme pacibulky nebo sazenice. Nakonec je zapotřebí postavit oporu, po které se budou rostliny pnout.

Při pěstování sazenic z pacibulek jsme vyzkoušeli různé varianty složení vrstev v záhonu a výše popsaná doporučená paní Jarmilou Habrovou vyšla nejlépe,  dnes alespoň chápeme proč.

V době vegetace můžeme kořeny organicky přihnojovat, ale nepoužíváme žádná minerální chemická hnojiva. Aby si kořeny zachovaly nejvyšší kvalitu, dodržujeme zásady biodynamického pěstování rostlin. Dostatek pozornosti je také zapotřebí věnovat plevelu a dát pozor, aby nám rostliny neutlačoval. V současnosti jsou nejúpornějšími plevely ježatky, pýr, heřmánky, lopuchy a mnoho dalších. Proto, že striktně nepoužíváme žádné herbicidy, je třeba alespoň jednou týdně rostliny zkontrolovat a plevel vytrhat.

Sklizeň světelného kořene přichází na podzim, když se rostliny zbarví do hněda a jdou oddělit od kořenů. Sklizeň je nejpracnější část pěstování. Je zapotřebí odstranit vrchní část kompostu se slámou, ale nepolámat vršky kořenů. Je to práce pro lopatu, ale nevymyslel jsem lepší způsob než vše dělat rukama. Doporučuji kvalitní rukavice a hodně trpělivosti. Při růstu, když kořen narazí na vrstvu písku, která je chudá na živiny, často udělá ohyb nebo smyčku a v tomto místě je hodně náchylný k lámání. Proto je zapotřebí postupovat velmi opatrně, abychom měli kvalitní sazenice na další sezonu. Je důležité mít sazenice s vrchním pupenem, protože rychle vyklíčí, pokud vršek ulomíme, trvá kořenu až o měsíc déle než vyžene liánu.

Po odstranění kompostu odhrabeme písek z boku kořenů a vyndaváme je do strany. Opět vše velmi opatrně, rukama neboť se snadno lámou. Lopatou si můžeme pomoci při přehazování odhrabaného písku.

Všem pěstitelům přejeme bohatou úrodu a krásné zážitky se světelnými kořeny.