Choroby a škůdci Světelného kořene v ČR
V této sekci píšeme jen o chorobách a škůdcích, jež jsme sami vypozorovali.
Mezi významné škůdce Světelného kořene patří býložravci jakéhokoli druhu, proto pečlivě zamezte přístupu kozám, ovcím, koním, kravám, velbloudům, králíkům, klokanům a podobným zvířátkům, všichni jmenovaní se kupodivu v naší blízkosti vyskytují. Největší škody nám zatím napáchali hryzci. V záhonu, který si oblíbili bylo 90% kořenů velmi poškozených. Vznikly jakési "chobotničky", které mohly buď sloužit jako sazenice na další rok a nebo byly tak vyžrané, že jsme je museli vyhodit. Zajímavé je, že přítomnost hryzce jsme nezaznamenali za vegetace, ale až při sklizni. Občas se nám záhonem proháněl krtek, ale to byl jen nezúčastněný kolemjdoucí. Záhon poškozený hryzcem měl dokonce velmi silné liány a velké pacibulky, očekávali jsme mimořádně silné kořeny, pravda byla jiná.... V záhonech nám žijí i ponravy chroustů a zlatohlávků a ty nechávají kořeny bez povšimnutí.
Zpět ke škodám od býložravců, kteří žerou nad zemí: pokud Světelný kořen přijde o svou nadzemní část má snahu vyhnat novou liánu. Jak velký dopad má „řádění“ býložravce závisí na tom, v jaké fázi růstu se na Světelném kořeni napase.
Větší škody mohou způsobit půdní plísně. Nejvíce se vyskytují při vzcházení pacibulek a drobných sazenic, kdy přeruší rostoucí mladý výhonek, ten se ohne a uvadne. Jsou to asi stejní původci jako u „padání klíčních rostlin“ jež postihuje mnoho rostlinných druhů. Většinou se rostlinka Světelného kořene brání tak, že vyžene výhonek nový a to i několikrát. Škody jsou způsobeny tím, že každý další náhradní klíček je slabší a zároveň se zkracuje vegetační doba pro růst kořenů. Někdy nakonec celé rostlině dojdou síly a zahyne.
Silné sazenice napadají plísně jen výjimečně, doufám, že tomu tak bude i nadále, když budeme Světelný kořen pěstovat více let na stejném stanovišti.
Z hlediska ochrany proti plísním vnímám důležitost prevence, neboť použití fungicidů se neslučuje s pěstováním Světelných kořenů:
- pacibulky a malé sazenice před výsadbou namočit do vlažné vody asi na půl dne, aby se „nastartovali“ a rychleji začali růst (toto doporučení jsme na základě zprostředkované informace Ralfa Roessnera opustili)
- pacibulky a malé sazenice sázet až když se půda ohřeje, aby rychle rostly a „utekly“ tlaku houbových chorob
- vyhýbat se zalévání studenou vodou, která způsobuje tepelný šok
- vybrat stanoviště na slunci, aby rychleji ustupovala ranní rosa
Malé, spíše kosmetické škody způsobují různí listožraví brouci, kteří se pasou na mladých listech.
Další kategorií chorob jsou plísně, které nám mohou kořeny napadnout těsně před sklizní a při skladování. Jedná se zejména o mokrou bakteriální hnilobu a nebo "černání kořene", kde neznáme původce. Obě dvě tyto choroby se u nás zatím vyskytly v několik případech, asi v pěti. Jeden načernalý kořen objevil náš známý. Vzhledem k tomu, že už nám prošlo rukama několik tisíc kořenů, můžeme říci, že jsou tyto choroby u Světelných kořenů vzácné a jsou skoro vždy doprovázeny mechanickým poškozením, kdy je toto poškození v mokrém prostředí.
Plísně různých druhů mohou napadnout řezné plochy sazenic při skladování ve vlhku. Tomuto lze zabránit, když dodržíme pravidlo, že do sklepa ukládáme sazenice již "zahojené". Po ukrojení je necháme několik dnů v suchém prostředí, aby si vytvořily ochrannou vrstvu.
Jako posledního "škůdce" uvedu pýr plazivý. Tento plevel je zapotřebí důsledně vytrhávat, neboť dokáže prorůstat skrz kořeny a tím je hodně poškodit. Zároveň vylučuje do půdy látky, které brzdí růst ostatních rostlin v okolí.